Cesta za Plutem

 

 

 Dne 14.července, sonda New Horizons proletěla v těsné blízkosti Pluta a pořídila první, detailní snímky této trpasličí planety. Výsledek vzbudil velikou pozornost a to jak mezi odborníky, tak i mezi laickou veřejností. Pluto se stalo prostě populární. Možná za to může srdce, možná zvláštnosti, které na Plutu panují. Byť průlet trval velice krátkou dobu, sonda stihla pořídit tisíce fotografii a záznamů. Jenom samotné odesílání dat na Zem, potrvá sondě rok a další roky možná potrvá, než vědci všechno řádně zpracují. Pojďme si dnes Pluto prohlédnout trochu z blízka.

 

 

 

Trable s trpaslíkem -

(jak poznat planetu? Oproti stálemu, hvězdnému pozadí se planeta hýbe. Zde je zachycen pohyb Pluta, po naší obloze)

 

 Pluto dlouho dobu odolávalo bedlivým zrakům, astronomů. Vědělo se už o něm dlouho( zhruba od poloviny 19stol), jelikož oběžná dráha Neptunu, okolo slunce vykazovala drobné odchylky. Což mohlo znamenat jen jedno: za Neptunem musí být další planeta! Jenomže díky malým rozměrům planety i špatným výpočtům astronomů, Pluto po dlouhá desetiletí, unikala čočkám dalekohledů.

 Podařilo se to až v únoru, roku 1930 americkému astronomovi Clydu Tombaughovi. Svým výsledkem si nebyl úplně jistý, ani on sám, jelikož Pluto bylo moc malé a jeho pohyb dost nezvyklí, aby to mohla být řádná planeta. Navíc jen těžko tak malé těleso mohlo mít nějaký výrazný vliv na oběžnou dráhu Neptuna.

 Teprve okolo roku 1950, K. Edgeworth a Kuiper(podle něho pojmenovaný jako „Kupierův pás“) uvažovali o tom, že za Neptunem je rozsáhlí disk planetek a drobných asteroidů. Zkoumání toho pásu začalo až koncem 80tých let a první těleso bylo objeveno v roce 1992. Od té doby objevy neustále přibývají. Odhaduje se že těles větších jak 100km je tam nad 70 000.

 V roce 2006, na kongresu v Praze, se definitivně rozhodlo o zařazení speciální kategorie trpasličích planet a Pluto zařadit mezi ně. Od té doby Pluto přestala být planetou.

 Kromě New Horions, se k Plutu měla původně vydat i jedna ze sond Voyager, nic méně tento vesmírný projekt byl zrušen, jelikož si astronomové prosadili vývoj Hubbleova, vesmírného teleskopu, v roce 1968.

 Sondy Voyager se nakonec na řadu dostali také, ale až potom, co výrazně zlevnila technologie a v rámci snížení nákladů, se opustilo od trasy, která by zahrnovala  Pluto.

 Museli jsme si nějaký ten pátek nakonec počkat, ale myslím, že čekání se vyplatilo. Zvláště v dnešní době, kdy šel přelet sondy okolo Pluta, sledovat na internetu, téměř on-line.

 

 

Zánik planety Pluto-

 

 Důvod změny statusu Pluta, není pouze v jeho malých rozměrech( Pluto je dokonce menší, než náš vlastní měsíc), ale spíše se podobných těles, v naší sluneční soustavě, nacházelo příliš mnoho. Zvláště v pásu asteroidů, mezi Marsem a Jupiterem. Pokud by vědci Pluto zařadili mezi planety, museli by jsme se jich ve škole učit, namísto osmi, něco přes dvacet. Zdálo se tedy jednoduší, zavést speciální kategorii trpasličích planet a Pluto zařadit mezi ně.

 Kritici této změny namítali, že Pluto má pro lidstvo historický význam. Pátralo se po něm, téměř dvě století a jeho objev měl zásadní vliv pro vědu( už jen objev Kupierova pásu, má obrovský význam) a proto by dál mělo zůstat planetou. 

 

 Podle mého názoru, samotný statut trpasličí planety, nemá na význam Pluta, vůbec žádný vliv. Je to jedno z těles z poza naší planetární soustavy. Jejich výhoda je především v nízkých teplotách, které tam panují. Dá se říci, že jsou to nejstarší objekty v naší sluneční soustavě a jejich zkoumání nám může leccos prozradit o samotném vzniku sluneční soustavy( a o složení tzv.: protoplanetárního disku), jelikož tak jak vypadají dnes, vypadali i před 4.5 miliardami let. Třeba na Zemi tak staré útvary nenajdete, jelikož Země prošla mnohými změnami, především díky vulkanické činnosti a atmosféře( která vytváří vítr, déšť a další korozní faktory, pro zemský povrch).

 

 Pluto však v tomto malinko překvapilo také. Sonda zdaleka nenašla starou, zvrásněnou, od meteoritů poničenou tvář staré planety, ale naopak povrch Pluta působí čistým a mladým dojmem. To by mohlo znamenat, že je to další planeta, po Zemi a Venuši, na které dnes bují vulkanická činnost. To je jedna z věcí, které vědci, tak úplně nečekali a na vysvětlení tohoto jevu , si ještě budeme muset počkat. Jedna možností, říká, že by to mohlo být slapovými silami, které vznikají obíháním Pluta s jeho měsícem Cháronem.

 

Fakta o Plutu -

 

 Pluto je největší trpasličí planetou. Průměr planety je 2 370 Km na rovníku. Hustota planety je 2x vyšší, než je hustota vody(Země je 5x hustší než voda) .

Má velice zvláštně protáhlou dráhu, okolo slunce:

 

 V nejbližším bodě slunci, se dokonce dostane blíže ke slunci, než planeta Neptun( jednu dobu se dokonce uvažovalo, že by Pluto mohl být uniklý měsíc Neptuna).

Nejblíže ke slunci(v přísluní) se Pluto nachází asi 30 AU od slunce - 1 AU = vzdálenost Země od Slunce(Asi 150milionů kilometrů). Tudíž Pluto je daleko přibližně 4,4 miliardy kilometrů od slunce. Pro srovnání: Saturn se v přísluní nachází 1,35 miliardy km od slunce(9 AU) a je to v pořadí šestá planeta sluneční soustavy.

 V nejvzdálenějším bodě od slunce( v odsluní), se Pluto nachází 50 AU( 7,3 miliardy Km). Což je skoro 2x tak daleko, jako když je v přísluní. To už hodně značí o protáhle elipse Pluta.

 Oběh okolo slunce, Plutu zabere 247,41 let.

 

 Když se mě jedna kamarádka ptala „Proč obíhá tak dlouhou?“ Poradil sem jí aby si na papír kreslila kružnice. Nejdříve docela malou a potom ty kružnice postupně zvětšovala. Snadno tak zjistí, že vzdálenější kružnice obíhají větší dráhu, než ty kružnice blíže středu. Pluto je prostě nepředstavitelně daleko od planety Země. Další důvod je gravitace, která se, ruku v ruce, se vzdáleností od slunce snižuje. Čili vzdálenější planety, skutečně obíhají pomaleji. Země je nejblíže slunci v zimním období a její pohyb okolo slunce se výrazně zrychluje. Naopak v letních měsících je od Slunce nejdále a její pohyb, se notně zpomaluje.

 Jeden den na Plutu se rovná asi 6,5 pozemských dní. Pluto má atmosféru uvedenou v 0,015 mbar. Což je zanedbatelná hodnota i v porovnání s Marsem. Přesto na Plutu díky atmosféře dochází ke „skleníkovému efektu“ Povrch je, na některých místech ohříván z -240°C na průměrných -229°C. Maximální teploty na Plutu dosahují -218°C. I tak to jsou velice nízké teploty.

  Atmosféru zde tvoří dusík, methan a oxid uhelnatý.

 

 

 Sonda New Horizons rozhodně Plutem svojí pouť nekončí. Naopak vědci míní zkoumat i další objekty za Plutem. Který objekt, se vybere jako další, o tom se teprve bude rozhodovat, ale Pluto rozhodně není poslední objekt, z poza naší , planetární soustavy, který budeme moci si prohlédnout z blízka. Nezbývá nic jiného, než autorům projektu popřát, aby měli stejně šťastnou ruku s výběrem objektu,  jako v případě Pluta.  A my se teď půjdeme společně podívat na některé snímky oné proslulé, trpasličí planety: 

 

 

 Pokud obrázek vidíte rozmazaně, skutečně tentokrát, není chyba u vašeho očního lékaře. Toto byl dlouhou dobu, nejlepší snímek Pluta, nafocený Hubbleovým teleskopem. Už v tu dobu snímek ukazoval, že Pluto bude mít docela složitý teren.

 

Zde je vidět srovnání Pluta a jeho souputníkem Cháronem, s naší Zemí a měsícem

 

 

 Umělecké, ale docela přesné stvárnění, jak by asi vypadalo slunce, z povrchu Pluta. Slunce zde vypadá, 

pouze jako jasnější hvězda. Přesto by zde nepanovala úplná tma. Slunce je zde 1000x slabší než na 

zemi, ale při jeho svitu by jste si dokázali, pohodlně přečíst i noviny.

 

 

 Zde vidíte důvod, proč Pluto nemohlo zůstat mezi planetami. Podobných objektů je, v naší sluneční  

soustavě, zkrátka více. 

 

   Jedna z prvních fotografií sondy New horizons, Pluta s Cháronem. 

 

 

 

     NASA pouštěla do oběhu i surové obrázky, které čerstvě obdrželi od sondy. Zde je vidět zajímavý 

pokus českých fanoušků(ze stránek kosmonautix.cz) o jejich rekonstrukci. Ten kráter dnes sice působí 

trochu úsměvně, ale díky těmto pokusům jsme měli rekonstruované obrázky, bez čekání na oficialní zdroje.

Rozhoodně to je snaha, která se cení. Kdyby se ten kráter potvrdil, tak myslím, že autor tohoto obrázku by

se stal slavný.

 

 Toto je ukázka surových dat, které přicházeli od sondy. Na levo jsou čtyři nezpracované obrázky Pluta.

U prostřed jsou tyto čtyři obrázky spojené dohromady a vyhlazené. Na pravo je obrázek pluta, který 

byl nakonec oficiálně vydán. 

 

 

Zde je jeden z prvních, barevných snímků Pluta. Byl to moment, kdy se už začali prolamovat ledy a o Plutu jsme se dovídali čím, dál větší podrobnosti. 

 

 

 Zde už je na Plutu zřetelně vidět ono slavné srdce, pojmenované po objeviteli planety, jako Thombaugh Regio

 

 Osm barevných snímků, jak je sonda postupně fotila

 

A konečně se dostáváme, do samotného dne průletu sondy.

 

 První detailní snímek povrchu. Narozdíl od celkového pohledu Pluta je černobílý. 

To je dáno tím, že sonda měla dvě kamery. Jednu černobílou, za to s vyšším rozlišením.

Druhou měla barevnou, ale ta se už nehodila na detailnější snímky povrchu. 

 

  první detalní snímek měsíce Pluta, Chárona. 

 

 

 

  Zde jsou vyobrazeny další dva souputníci Pluta Nix a Hydra

 

 

 Zde je celkovový pohled na část Pluta, která byla detailně sondou focena(respektive zatím dorazili snímky). 

Jedná se právě o ono srdce, Thombaugh Regio.

 

 

 

 Zde můžete vidět "tekoucí ledovce". Ledovce rádi tečou, protože co jiného by taky dělali. I po zmražení se led stalé chová

jako voda. Jen je její pohyb výrazně zpomalený. Pokud máte dostatek času k pozorování ledovců, tak to uvidíte. 

Na Plutu je však voda zmrazená na více jak -200°C. Zde by se led už choval jako šutr. Pravděpodobně jde o dusík, methan a oxid uhelnatý.

 

 

 

 

 

  Zatmění slunce Plutem.

 

Při bližším pohledu, můžeme krásně vidět atmosféru Pluta

 

 

lidový humor, který reaguje pokaždé včas

 

 

 

I herní humor...

 

i trošku ostřejší humor...

 

A nakonec starý, dobrý český humor

 

PS: Pokud by jste si potřebovali zmenšit, nebo zvětšit obrázky, použijte zkratku "ctrl+ posuňte kolečko myši(případně znaménka + a -, pokud kolečko na myši nemáte)" . Na tomto webu, to bohužel nejde moc dobře jinak.