Petice, za trest smrti. Komu to pomůže?

       Nedávno mě překvapila petice, kolující na internetu za „Znovu zavedení trestu smrti za těžké zločiny!“ Petice je nejspíše reakce na nedávnou vraždu oné dívky z Klášterce nad Ohří.  Nikoho nekritizuju, pokud něco takového schvaluje, jen jsem se rozhodl napsat úvahu o tom, proč mi taková petice přijde jako hloupost. Ostatně není to tak dávno, kdy z určitých a pochopitelných pohnutek, byl trest smrti u nás zakázán.     

     Nevědomá mysl, snadný nástroj v cizích rukou

     Pokud už takovou petici podpisuji, měl bych zvážit všechny aspekty daného problému a dobře si promyslet jestli skutečně petice sděluje můj vlastní názor. Jinak se mi může snadno stát, že podpořím čísi neznámé úmysly a nebudu ani pořádně vědět komu a proč vlastně. Díky nevědomosti se skutečně stanu pouhým nástrojem, namísto abych pomáhal prosadit něco, čemu opravdu a bytostně věřím.

      Ona vražda vyvolala velkou vlnu pochopitelných emocí, ale osobně si myslím, že u tak závažné petice jako je „znovu zavedení trestu smrti“, bychom se měli rozhodovat s chladnou hlavou, nikoliv plni hněvu. S  davem lze manipulovat a emoce jsou dobrý nástroj, jak na to. Navíc při hlubším zkoumání problému, se můžou časem vynořit věci, o kterých jsme při rozhodování vůbec neměli ponětí, či je nebrali v úvahu.      

       Právě proto, že si nemyslím, že lidé co sebou nechají manipulovat, jsou hloupí (nevědomost není hloupost! Nikdo holt nemůže vědět všechno), ale pouze špatně informovaní, píši tuto úvahu. Nemusíte jí proto brát jako kritický text, pouze má informativní charakter.  Pokud stejně petici podepíšete, uděláte to alespoň s vědomím, že jednáte na základě vlastního rozhodnutí, ne jako něčí nástroj. Mít svůj názor není nic špatného, a že lidi mají různé názory, je ve vesmíru zcela přirozený jev. Nakonec, každý z nás jsme zcela jedinečná a originální bytost.

    Co se vlastně stalo?

        V tom je ten vtip. To nikdo skutečně nevíme. Jediný kdo momentálně má veškeré informace k dispozici, jsou policejní vyšetřovatelé onoho případu, možná soudy, možná právníci a možná soudní psychologové. Naprostá většina z nás, do těchto kategorií nespadá a máme tak informace pouze z médií a těch je jako šafránu. Nevíme, jaký byl motiv pachatele. Byl to pedofil? Byl to sadista? Byl to psychopat?  Podobných otázek zůstává otevřených ještě mnoho.

         Postupně jsme jen mohli sledovat, že ztratila dívka(9let), že se našla mrtvá, že nejspíše zemřela násilnou smrtí a že vrah byl dopaden a momentálně  to policie vyšetřuje.  Vše ostatní jsou pouze dohady medií. Dokud neznáme motiv pachatele, těžko můžeme definovat do jaké trestné kategorie, vražda spadá a zda by to byl i případný důvod pro trest smrti. Tento případ zatím, nijak nemůžeme přesně analyzovat a dojít k jednoznačnému závěru. Můžeme se o tom zkusit bavit jen v obecné rovině: 

 Pedofilové nejspíše nejsou, vůbec žádná hrozba

           Jedno z hlavních témat petice, možná nemá žádný reálný podklad.  Mluví o tom například psycholog a sexuolog Petr Weiss, který s podobnými případy často pracuje. Dle jeho slov, jeden z deseti pedofilů, se může skutečně pokusit o sex s dítětem, zbytek se snaží se svojí deviací (dnes označovaná jako parafilie) žít. Přičemž pravý pedofilové tvoří asi do 10% populace. Bohužel, přesné číslo se dá těžko určit, protože se dost špatně dělají výzkumy. Nic méně, pokud čísla odpovídají realitě, pedofil znamená jen velice malé riziko, pro společnost, navíc pedofilie se dá léčit, snižováním jeho sexuální touhy.

        Napadá mě jedna otázka: Pokud pedofil znásilní dítě, ale léčba ho dokáže napravit, tak aby opravdu dál neubližoval, je skutečně potřeba trest smrti?

  Násilí, páchané na dětech

         Má úvaha se zabývá především trestem smrti a toto je téma, které by si zasloužilo spíše samostatnou úvahu.  Povaha případu z Kostelce, mi však nedá, abych tomuto tématu přeci jen pár řádků nevěnoval.

          Děti jsou obecně velice snadný terč. Každého dospělého berou jako autoritu, nemají možnost se příliš bránit a může jim trvat roky, než o incidentu vůbec promluví.  Velké riziko jsou pro ně mnohdy, vlastní rodiny. Ne ve všech rodinách to probíhá, úplně tak jak by mělo.  Významnou roli tam hrají takové prvky jako alkohol, drogy, dluhy…, ale i třeba neshody rodičů, či častá výměna partnerů.  

        Tohle je sám o sobě závažný problém, který si zaslouží širší diskusi. Samozřejmě se vyskytují i útoky zvenčí: Může to být třeba i rodinný přítel, který dostane dítě na starost, ale i škola, tábory, zájmové kroužky….. Násilníci však nutně nemusí být pedofilové. Stačí pouhý fakt, že má k dispozici dívku, která k němu vzhlíží, věří mu, nemůže se mu bránit a on nad ní třeba cítí určitý pocit moci, kterému nakonec neodolá a něco provede.  Podobných důvodů, může být celá řada, těžko zde můžeme hledat, jednoho konkrétního viníka.  

          Děti můžete chránit hlavně jeho výchovou. Mělo by vědět, že jeho tělo patří pouze jemu samotnému a pokud se ho někdo cizí pokusí dotknout, jeto prostě špatně. Mělo by také mít nějakou základní sexuální výchovu, přiměřené jeho věku. Jedním z důležitých faktorů může být i to, jestli dítě skutečně cítí, že svým rodičům může všechno říkat. Učte se chápat své děti a naslouchat, co vám doopravdy říkají. To jestli se bude bát, či nebude bát svým rodičům všechno říkat, může hrát důležitou roli.

 Jeden trest doživotí už máme

            Někomu se to může zdát třeba málo, ale berte to takhle: každý člověk dělá pouze chyby a některé chyby můžou být tak závažné, až nás můžou dovést do vězení.  Může to vyznívat cynicky, že člověk co ublížil dítěti, udělal pouze chybu. Jenomže ve většině případu to tak je. Ublíží dítěti, velice dobře si to uvědomuje a musí s tím žít po celý zbytek života. To vůbec není nic jednoduchého. Čím horší čin spácháte, tím více z toho máte špatný pocit. Mnozí z nás mají, nějaký ten hřích z mládí, může to být cokoliv: chození za školu, zapření vysvědčení, atp…. pak si možná pamatujete, jak vám při tom bylo, jaký jste měli strach, že to praskne a ještě dlouho potom, jste se sami sebe ptali „nebylo to zbytečné“ a to šlo opravdu jen o drobnost. Věřte mi, že tohle prostě funguje. Trest smrti může být někdy milosrdnější, než ten doživotní, kdy s tím ten člověk musí žít po zbytek života a neustále si to vyčítat. Pro nás nejsou nebezpeční ti, kteří už jsou ve vězení. Tím že je pozabíjíme se vůbec nic nevyřeší, pro nás jsou větší problém, potenciální vrahové a násilníci, kteří stále chodí mezi námi.

         Ve většině případů se násilnost dá řešit preventivně. Lékaři dnes umí léčit spoustu osob, s různými psychickými, či sexuálními poruchami. Problém je, že ty se k lékařům dostanou teprve tehdy, když něco už provedou a to je špatně! Je potřeba spíše dělat kampaně na pomoc podobným lidem, než na ně pořádat hon.  Jinak se před námi budou skrývat a nevyřešíme vůbec nic.

   Proč trest smrti?

         Mě osobně napadá pouze jeden důvod. Trest smrti může dobře fungovat jako výstraha, ale nevím jestli je to nástroj, který potřebujeme dnes, těžko říci zda to něčemu pomůže a spíše tak dáváme nástroj moci, který se může otočit proti nám. Není to tak dávno, co trest smrti byl zneužíván.

          Na jednu stranu nevěříte politikům, nevěříte soudům, nevěříte policii a na druhou stranu jim chcete dát do ruky, takový nástroj, jako je trest smrti. Kdyby už fungoval, kdo ví. Kájínek  by už třeba byl mrtví. Nikdo nepochybuje, že by byl úplný svatoušek, ale přeci jen je zřejmé, že na něj svalila vinu určitá skupina lidí. Myslíte, že by jim takový trest smrti, nepřišel v hod? Buďte opatrný na to, co za nástroje dáváte do ruky státu. Ať se to jednou neobrátí proti lidem samotným.

             Mimo to, Američani už se svým trestem smrti, začínají mít problém, protože evropské farmaceutické společnosti, jim už odmítají dodávat smrtící injekce, pro trest smrti. Pro ně je to špatná reklama, protože léky mají uzdravovat, ne zabíjet. Dovedete si představit, co by to způsobilo u nás? Většina ověřených farmaceutických firem, by odmítala vyrábět smrtící látky a tak by je vyráběli jen ty nekorektní firmy, které by si na tom založilo živobytí. Vážně chcete, aby vám před očima probíhal obchod se smrtí, až se budou vyhlašovat, velice podivné soutěže, na zakázky?

 Nezapomínejme, že je tu stále ta postižená rodina!

          Ano, přesně tak. Ta si možná zaslouží naší pozornost nejvíce. Jí bylo ublíženo. Ona si prožívá velikou bolest, ze ztráty. Každý řeší toho vraha, ale rodinu samotnou, už jen málokdo. Třeba místo petice za trest smrti, by se mohl udělat benefiční koncert, na podporu rodiny. Jistě jsou to jen peníze, ale tady jde o mnohem více. Ta rodina by určitě ráda věděla, že za ní stojí, v její bolesti, celý národ.

         Čím si zaslouží naší pozornost onen vrah? Podle mě si jí nezaslouží vůbec.